|
| |
|
|
Sociologové a jejich sebereflexe v době Velké hospodářské krize v západní společnosti
Bártová, Berenika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hanzal, Petr (oponent)
Tato práce je koncipována jako historická studie a příspěvek k dějinám sociologie. Mým cílem je představit postoje a argumenty, které sociologové formulovali ve vztahu k jejich vlastní schopnosti odhalit příčiny krizí společnosti a komunikovat je ve vztahu k veřejnosti. Práce se zaměřuje na sebereflexi osobností oboru primárně v krizovém období spojovaném s Velkou hospodářskou krizí. Cílem je ukázat, jaké motivy se v postojích, vyjádřeních a argumentech sociologů objevují, popřípadě jak se proměnila sebereflexe oboru ve vztahu k jeho možnostem a schopnostem reprezentovat zřetelný hlas mezi zástupci ostatních oborů.
|
|
|
"Special relationship" v období před 2. světovou válkou?
Bayer, Michael ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se popisuje vztah mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií v období před druhou světovou válkou s důrazem na období meziválečné. Obě anglofonní země byly od dob války o nezávislost byli v nějakém elementárním spojení, které se rozvinulo až v dobách vlády prezidenta Theodora Roosevelta a posléze jeho soujmenovce a vzdáleného příbuzného Franklina D. Roosevelta. Nicméně úzkou spolupráci, jako tomu bylo po vypuknutí 2. světové války a po dobu Studené války se spíše nejednalo a vztahy nebyly vždy ideální. Co se však nikdy nevytratilo byla vzájemná snaha vést diskusi i přes skoro až někdy nepřátelské vztahy. Cílem práce bylo prozkoumání oněch nesnadných vztahů mezi Velkou Británií a Spojenými státy a ukázat, jak se vzájemné vztahy měnily a postupem času své osudy spojovaly.
|
|
|
Stávka textilních dělníků ve Strakonicích v roce 1933: hospodářsko-sociální konflikt v průběhu velké hospodářské krize
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce, založena na sociálně-historické analýze konkrétní události, která se odehrála na přelomu let 1932 a 1933 ve Strakonicích, se orientuje na problematiku stávky jakožto hospodářsko-sociálního konfliktu se zvláštním zřetelem na dopad kataklyzmatu velké hospodářské krize ovlivňující sociální postavení a politické názory jednotlivých aktérů. Hlavním cílem je postižení dichotomie mezi pojetím tohoto jevu jako antisystémového (politizací stávky jakožto projevu sílícího sociálně- politického konfliktu) a náhledu na problém čistě optikou hospodářského konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který upravuje pracovněprávní vztahy bez aspirací na konkrétní politické vyústění. V rámci těchto dvou úhlů pohledu bude následně popsáno jednání a motivace jednotlivých aktérů a jejich snaha na ovlivnění situace v jejich prospěch. Hlavní důraz je kladen na analýzu ideologie a strategie KSČ, která si nárokovala hegemonii nad dělnickým prostředím. Závěry přináší zhodnocení sil jednotlivých aktérů v rámci dobové společnosti ve fázi vstupu a výstupu z konfliktu a hodnocení příčin jejich zisků a ztrát.
|
|
| |
|
|
Vliv programu New Deal na nezaměstnanost ve 30. letech 20. století
Šíma, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu programu New Deal na nezaměstnanost v USA ve 30. letech 20. století. New Deal byl souborem opatření reagujících na následky Velké hospodářské krize, který jako svůj volební program vytvořil Franklin Delano Roosevelt se svým poradním týmem Brain Trust. Práce nejprve zjišťuje, jaké jsou pro stanovený cíl nejvhodnější odhady míry nezaměstnanosti. Následně se věnuje analýze nezaměstnanosti na celostátní i regionální úrovni a dochází ke zjištění, že změny míry nezaměstnanosti přímo reagovaly na programy veřejných prací. Blíže se pak zaměřuje na region South Atlantic a zkoumá příčiny jeho velkého zvýšení zaměstnanosti v letech 1929-1940. Na to navazuje případová studie vlivu New Dealu na Afroameričany v tomto regionu. V této problematice dochází práce k závěru, že vzrůstající zaměstnanost ve 30. letech se na černosšské obyvatelstvo nevztahovala. Vliv New Dealu se tedy značně lišil v jednotlivých amerických regionech i s ohledem na demografické skupiny obyvatel.
|
|
|
Cesta z hospodářské krize 1933-1938 - srovnání případů USA a Německo
Novotný, Lukáš ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komparací vývoje přístupu USA a Německa k řešení následků Velké hospodářské krize jak z hlediska ekonomického, tak politického. Práce zkoumá vliv politického zřízení na podobu implementovaných opatření. Práce taktéž analyzuje úspěšnost přijatých opatření. Práce se soustředí na pět klíčových ekonomických segmentů. Konkrétně se jedná o nezaměstnanost, průmyslovou výrobu, mezinárodní obchod, zemědělství a měnovou politiku. Cílem práce je popsat vývoj přístupu USA a Německa k Velké hospodářské krizi mezi lety 1933-1938.
|
|
|
Vliv programu New Deal na nezaměstnanost ve 30. letech 20. století
Šíma, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu programu New Deal na nezaměstnanost v USA ve 30. letech 20. století. New Deal byl souborem opatření reagujících na následky Velké hospodářské krize, který jako svůj volební program vytvořil Franklin Delano Roosevelt se svým poradním týmem Brain Trust. Práce nejprve zjišťuje, jaké jsou pro stanovený cíl nejvhodnější odhady míry nezaměstnanosti. Následně se věnuje analýze nezaměstnanosti na celostátní i regionální úrovni a dochází ke zjištění, že změny míry nezaměstnanosti přímo reagovaly na programy veřejných prací. Blíže se pak zaměřuje na region South Atlantic a zkoumá příčiny jeho velkého zvýšení zaměstnanosti v letech 1929-1940. Na to navazuje případová studie vlivu New Dealu na Afroameričany v tomto regionu. V této problematice dochází práce k závěru, že vzrůstající zaměstnanost ve 30. letech se na černosšské obyvatelstvo nevztahovala. Vliv New Dealu se tedy značně lišil v jednotlivých amerických regionech i s ohledem na demografické skupiny obyvatel.
|
|
|
Economic Analysis of the Business Activity of the Selected Banks in Czechoslovakia during the Great Depression (1929-33)
Bosáková, Diana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Moravcová, Hana (oponent)
Táto práca sa zaoberá analýzou ekonomickej situácie vybraných piatich československých bánk: Živnostenskej banky, Tatra banky, Anglo-československej banky, Banky československých légií a Agrárnej banky počas Veľkej hospodárskej krízy. Prostredníctvom dostupných dát z rokov 1922 - 1938 je preukázaný vývoj správania a efektivity bánk v období pred krízou a počas nej. Cieľom tejto práce je priblížiť situáciu bánk pred nástupom hospodárskej krízy a identifikovať správanie manažmentu bánk počas krízy pomocou štyroch finančných ukazovateľov. Finančné ukazovatele skúmajú rentabilitu, likviditu a solventnosť bánk. Z výsledkov práce vyplynulo, že banky sa správali neefektívne už pred krízou, čo mu nasvedčujú nízke hodnoty ukazovateľov rentability vlastného kapitálu a aktív. Pomerový ukazovateľ úverov voči vkladom vplyvom krízy poklesol takmer u všetkých bánk, avšak poukazuje na neefektívne správanie niektorých československých bánk v rámci nízkeho poskytovania úverov už pred krízou. Hoci ani jedna z československých bánk počas krízy neskrachovala, táto práca poukazuje na neefektívne správanie manažmentu bánk, ktorý sa vo veľkej miere spoliehal na pomoc od štátu
|
|
|
Porovnání Velké Deprese s finanční krize roku 2008 v kontextu mezinárodního obchodu
Zhakhavets, Ilya ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je porovnání Velké Deprese s finanční krize roku 2008 v kontextu mezinárodního obchodu. První kapitola bude věnována analýze Velké Deprese, její příčinám a její vlivu na mezinárodní obchod v první polovině 20. století. Také budou analyzované základní opatřeni přijaté za účelem pozastaveni krize. Druhá kapitola bude věnována analýze finanční krize roku 2008 a tom, jak domácí krize v USA se přeměnila na krize světovou. Součásti analýzy bude posouzeni, jaký vliv měla finanční krize na mezinárodní obchod a které opatření byli přijaty zemí jako reakce na krize. Poslední kapitola bude se zabývat porovnáním dvou krizi v kontextu jejích vlivu na mezinárodních obchod.
|
host ::
RSS.